Dnes jste dospělí, máte docela velký kus žití za sebou a můžete si dovolit víc než týden na přecpané Lužnici. Máte partnera, chcete dětem dopřát zážitky – a tak volíte dovolenou na jachtě.

Když jsem byla mladá, jezdila jsem každé léto s partou na vodu. Kánoe, pádla, věci v barelu… Už tehdy se říkalo, že když se pár neshodne na lodi, neshodne se ani v životě. A že týden na vodě vztah pořádně prověří. Pravda – říká se to i o horách nebo cyklodovolené. Řekla bych, že na tom něco bude. Chce to změnit úhel pohledu, aby nám to bylo k užitku.

Kánoe, jachta, Lužnice nebo Jadran, velká louže… je to vlastně jedno

Dejme tomu, že jste vyzráli, zapracovali jste na sebevědomí, vyčistili rodové linie, objímáte své vnitřní dítě, kdykoliv si o to řekne, a žijete dospělost v plné síle. Vztahy, práce, zdraví, sex, prachy.. Prostě vyšší věk, vyšší level. Máte maják na dohled, souřadnice správně zadané a záchrannou smyčku uvážete i poslepu. S takovým nastavením a vybavením to bude dovolená, to bude život. Nová jachta s parťákem po boku je připravena vyplout. Tak AHOOOJ, dobrodružství začíná!

Jenže…
Zdá se, že se pořád plácáte kolem známých břehů, loď uvízne na každé mělčině, lana nefungují, jak by měla, a čím dál víc máte pocit, že do lodi teče – a ne jen na jednom místě. Doprčic.

Navzdory veškeré vaší práci, skvělé výbavě a investicím se zdá plavba nemožná.

Na palubě krásné jachty totiž nejste sami. Jste tam i s partnerem – s ním i jeho historií, rodinným zatížením, vývojovými dluhy, egem a očekáváním. A on zase s tím vším vaším. (A je jedno, jestli jste spolu dvacet let nebo pár měsíců.)

Vyplouváme?

Spousta klientů si povzdechlo, že je nikdo nenaučil, jak navazovat zdravé vztahy, jak pracovat s emocemi nebo udržet si hranice. Ale možná jsme to všechno už zažili – jen jsme tehdy netušili, že to tohle.

Pamatujete na lovení bobříků, odznaky zdatnosti nebo celotáborové hry? Tak to zkusme znovu.

Takže… jaké „bobříky“ je dobré mít v lodním pytli, než se vydáte na společnou plavbu? A co se stane, když jeden je připraven a druhý ne? Pojďme se na to podívat.

1. Autonomie

Schopnost rozhodovat a jednat nezávisle.

Zamyslete se:

• Jak moc se cítíte přijímáni i se svými nedostatky?

Když máme pocit ohrožení, jsme na nepřijetí citlivější. Máme na to nastavená tykadla a vypěstovanou a prověřenou strategii „nikomu nevěř“. Časem se tohle sebeurčující přesvědčení přemění na úroveň Dělá mi to schválně.2

2. Bezpečí

Pocit jistoty a ochrany před zraněním.

Schopnost vyhledávat známky nebezpečí máme v naší genetické výbavě. Mysl vyhodnocuje jako ohrožení i to, co ohrožující není Snadno se stane, že druhý pak nerozumí, proč se zlobíme. Partneři se nechápou – vzniká odcizení.

3. Místo mezi ostatními

Jak se cítíte mezi lidmi – společně i každý zvlášť?

Ten, kdo nepěstuje vztahy (s oběma pohlavími) i mimo loď je plný strachu a cítí se ohrožený. Jeho strach se přenáší i na toho druhého a projevuje se jako kontrola. Pak už neřídí loď parťáci, ale katastrofické scénáře. 

4. Potvrzení identity

Víte, kým jste? Kam směřujete? Důvěřujete si?

Když si nejste jistí sami sebou, začne vás ohrožovat všechno, co nemáte pod kontrolou. Partner má být kapitánem, majákem i lodí zároveň – a přitom nemá ani plovací vestu.

Možné varianty

Jdeme životem a získáváme zkušenosti, rosteme a pracujeme na sobě. A nebo také ne. Základem – podmínkou fungování každého vztahu a systému je rovnováha. Když dáváme do vztahu oba, máme z toho také oba prospěch. Pokud dává jeden víc, vznikají dluhy a nerovnováha. Na palubu nastupujeme dva a předem málokdy tušíme, co ten druhý má nebo nemá sbaleno, jaké bobříky už ulovil.

Pojme si to shrnout a projít seznam nejdůležitějších položek. Na našem seznamu máme: Autonomie, bezpečí, místo mezi ostatními, potvrzení identity.

• Pokud jeden ano a druhý ne – vzniká kolize.
• Pokud oba ne – vzniká odstup, prohlubuje se. Může se projevovat závislostí na druhém, odcizením, nemocí…
• Pokud oba ano – vzniká důvěra, rovnováha, vztah sílí a roste. Nejspíš najdete poklad.

Něco optimistického na závěr?

Možná článek vyznívá přísně. Dobrá zpráva je, že se to dá naučit. Krok za krokem. V každodenním kontaktu s partnerem, dětmi, přáteli, kolegy – a taky se sebou samými.

A vždycky pomůže, když na to nejste sami. Když si k sobě na chvíli přiberete navigátora – průvodce, který rozumí mapám, mělčinám i tomu, co se děje v podpalubí.

S láskou a nadhledem Daniela

PS: Potřebujete navigátora? Tak se ozvěte. První co poletí přes palubu budou iluze a očekáváváni:-) Nebojte, je to ekologické, moře to neznečistí, protože když přestaneme očekávání vyživovat naší energii, prostě se rozplyne.