Deprese je závažné onemocnění. Neberu ji na lehkou váhu ani nehledám lékařské řešení. Přináším pohled systemiky a rodinných konstelací.
Moje drahá deprese
Znáte někoho s depresí? Známého, kolegyni, příbuzného? Nemyslím tím takovou tu depku, blbou náladu. Myslím skutečnou, nefalšovanou, odborným lékařem diagnostikovanou nemoc, co se jmenuje deprese.
Na počátku bylo … slovo deprese
Předtím, než se slovo DEPRESE stalo psychologickým a psychiatrickým termínem, používalo se v čistě mechanickém a fyzickém smyslu: označovalo prohlubeň, dolík v zemi, oblast nízkého atmosférického tlaku (tlakovou níži) a v ekonomii zase hluboký pokles ekonomické aktivity. Teprve v 19. století se termín začal plně používat pro psychický stav člověka.
Potom byla diagnóza
Deprese je závažná duševní porucha z okruhu afektivních poruch nálady. Jde o stav, kdy člověk trpí dlouhodobým (minimálně 14 dní) smutkem, ztrátou zájmu a energie. Moderní medicína už pracuje s tím, že na jejím začátku stojí dva druhy příčin. Distální (vzdálené), jako je genetika nebo prožitá traumata, vytvořily podmínky, proximální (aktuální) spouštěče – stres, nemoc, vyhoření, konec vztahu, které depresi aktivují tady a teď. Deprese je nemoc léčitelná.
Začalo se mluvit o symptomu
Slovo symptom znamená příznak. Původně a doslovně znamená „společně spadlé“ nebo „něco, co přichází/padá zároveň s něčím jiným“. Původně v řečtině označovalo spíše náhodu, shodu okolností nebo nehodu. Až později získalo význam průvodního jevu.
Dnes symptom považujeme za signál něčeho, co nelze přímo pozorovat, jako je nemoc v těle. V medicíně je symptomem subjektivní obtíž, kterou vnímá pouze pacient, v přeneseném smyslu může jít o znak nebo indikátor existence hlubšího problému (např. „Rostoucí kriminalita je symptomem rozpadu společnosti.“)
Z pohledu rodinných konstelací má symptom dvě zásadní funkce. Upozornit, že systém není v rovnováze. Zamaskovat skutečnou příčinu nerovnováhy.
Deprese je symptom
Deprese není příčina stavu. Deprese je důsledek. Když máte horečku, neříkáte, že vaše nemoc se jmenuje „horečka“. Víte, že v těle máte zánět, se kterým imunitní systém bojuje, a vysoká teplota je jen viditelným signálem tohoto boje. S depresí je to stejné. Ta tíha, ta prázdnota a absolutní vyčerpání nejsou nemocí samy o sobě. Jsou důsledek nějakého zapomenutého zánětu. Deprese je jako kaše z Hrnečku, vař. Sama od sebe nevznikla. Někdo postavil hrneček na stůl a zapomněl říct „Dost“. Místo hledání příčiny se pak celé dny snažíme uklidit kaši.
Řekli jsme si, že symptom má dvě funkce: upozornit na nerovnováhu a zároveň maskovat skutečnou příčinu. Jak to dělá konkrétně deprese?
1. Upozorňuje na nerovnováhu
Totálně paralyzuje. Vypne vám energii, odřízne vás od lidí, od radosti. Tělo a duše říkají jasné STOP, takhle už to dál nejde. Náročný stav je signálem AHA, co se mi nebo v mém rodinném systému stalo, že vědomě odevzdávám svou životní sílu ? Jdu se na to podívat (konstelace, konzultace, psychoterapie…) Přestanete řešit depresivní stav a začnete se zabývat tou skutečnou a dávnou příčinou. Nejdřív je potřeba zastavit příval kaše, potom pátrat, jak se ten hrneček v našem životě vůbec ocitl.
2. Maskuje nerovnováhu
Deprese je tak obrovská, hutná a strašidelná, že bezpečně spolkne veškerou pozornost. Všichni (včetně nemocného a lékařů) začnou řešit depresi. Řeší se chemie v mozku, prášky, neschopenky. Deprese zabírá víc a víc prostoru – v rodině, mezi přáteli, v práci. Dokud řešíme původ deprese, skutečné, prapůvodní zranění – to, co je skryté v historii samotného “nemocného” – zůstane bezpečně nedotčeno. Deprese milosrdně přikryla prapůvodní zdroj nerovnováhy. Hrneček valí polotekutou hmotu a její všudypřítomností se necháte pohltit natolik, že nezbyde ani myšlenka na otázku jaký je skutečný zdroj téhle břečky.
Deprese maskuje nerovnováhu v systému
Dnes se budeme věnovat té druhé, maskující, funkci. Zvykli jsme si říkat i slýchat “Mám depresi” “Měl by s tou depresí něco dělat” “Nepřijde, protože má depresi”…. Jakoby deprese byla objekt, který člověk buď má (vlastní) nebo nemá. Je to tak? Má člověk depresi nebo má deprese člověka?
Když zažijeme masivní kolaps (vyhoření, odchod z práce, diagnózu duševní nemoci), naše stará identita se úplně sesype. Ocitneme se ve vzduchoprázdnu. Ztratíme status, smysl každodenního života i strukturu dne. Přijdeme o část nebo o celý příjem, změní se vztahy. V té chvíli je každý extrémně zraněný a zranitelný.
Stejně jako v pohádce Hrnečku, vař! Chvíli je kaše třikrát denně fajn, ale když se jí brodíte týdny a měsíce, všechno je oblemcané a studenou kaší se už nechtějí zabývat ani rodinní příslušníci, natož cizí lidé. I nakoupit rohlíky jdete v šatech od kaše. Prostě MÁTE depresi.
Mám depresi
Život se nezastavil, plyne si dál. Bolesti, vyčerpání, nespavost nebo úzkosti dělají z denního docházení do práce něco nerealizovatelného. Invalidní důchod nestačí ani na běžné výdaje, natož na léčbu nebo hledání dalších cest. Zbytečky sil a vůle investujete do hledání cesty ven z kaše a narazíte na přípravky, po kterých se vám skutečně uleví. Je přirozené, že v nich uvidíte naději a o svou radost a zkušenost se chcete podělit. Kromě úlevy a dní bez bolesti nejednou uvidíte i možnost jak se realizovat a pomalu se vyhrabat z té lepkavé, těžké, zapáchající všudypřítomné depresivní bryndy.
To dává smysl
Prodávat přípravky na sociálních sítích dává smysl. Pracujete když máte sílu, prodáváte srdcem a osobní příběh dodává lidskost a důvěryhodnost. Je vám lépe, každý vám přeje jak novou životní energii, tak úspěch v prodeji. Máte přípravek, cítíte se zdravěji a ještě začínají přicházet peníze z prodeje.
Z pohledu systemiky
Co se děje z pohledu systemiky? (Všimli jste si, že nikdo neřekl: Hrnečku, DOST! ?) Deprese už není jen symptom. Stává se způsobem, jak člověk vydělává, komunikuje, vytváří a udržuje vztahy.
Na sociálních sítích vidíme tenhle mechanismus v přímém přenosu.
V příspěvcích se opakuje stejná dramaturgie:
- kdysi byli silní a úspěšní,
- tělo je zastavilo,
- přišel kolaps,
- dnes už poslouchají sebe,
- a co vy?
To samo o sobě není nic špatného a rozhodně to nezmenšuje emoce a bolesti, které člověk s depresí zažívá. Jenže když se oblouk opakuje znovu a znovu, začne vznikat dojem, že nemoc není jednou z kapitol života, ale hlavním obsahem.
Deprese se stala vysvětlením téměř každého příspěvku. Dokonce i cesta do města nebo nákup nových šatů jsou rámovány prizmatem deprese. Každý příspěvek říká – mám všechno od kaše.
To je přesně okamžik, kdy může okolí mít pocit, že nemoc, v našem případě deprese, už není pouhou sdílenou zkušeností, ale stala se nástrojem.
Symptom nebo autenticita?
Můžete namítnout, že deprese je realita toho konkrétního pána nebo paní a že sdílení příběhu je statečné a autentické. Ano, to určitě ano. Autenticita je zdravá a je projevem síly. Deprese je součástí příběhu člověka, ale není jeho jedinou identitou. Když symptom deprese zmizí, pořád zbývá osobnost, názory, práce, humor, zájmy.
Když se ale symptom stane prodejní komoditou, začne být středem kolem kterého se točí vše ostatní. Člověk se postupně stává především „tím s depresí“. Každý další příspěvek, fotografie nebo video tuto identitu znovu potvrzuje, protože právě ona přináší pozornost. Při využívání deprese jako obchodního nástroje se začne objevovat nenápadný závazek. Publikum má sdílet, podporovat, kupovat, přispívat, protože „ví přece, čím si ten člověk prochází“.
Veškerá pozornost je upřená na depresi. Nikdo se nemusí zabývat tím, co deprese zakrývá. Hraje hlavní roli.
Změna, nebo nové kulisy?
Místo skutečného léčení, hledání a přijetí příčin současného stavu přichází veřejný striptýz. Deprese se stává obsahem, příběhem a nakonec i zdrojem. Ocitli jsme se v mechanismu MLM a algoritmů sociálních sítí, které odměňují za to, že svůj příběh stále znovu ukazujeme. Vlastně jsme odměňováni za svou depresi.
Symptom deprese je součást identity, vztahů i příjmů. Systém má zájem na jeho zachování.
Drahá deprese
Deprese
- je pro systém cenná, protože plní důležitou funkci.
- je nám drahá, protože před něčím chrání,
- draze platíme za její odstranění, nebo za její udržení
- když se jí zbavíme, přijdeme o zdroj
Kdy se deprese stane aktivem?
To je strašně tvrdá otázka.
Vypadá, že nám něco přináší? Peníze, pozornost, lásku, úlevu, odpuštění, status, právo nefungovat, novou profesi, novou identitu, komunitu…
Najednou už deprese není jen „NEmoc“. Už je to spíš „MOC“.
V klasické terapii se snažíme symptom izolovat, pochopit jeho zprávu a nechat ho odejít. Tady se děje pravý opak. Symptom se prosákne do všech oblastí života.
Cena za uzdravení by byla příliš vysoká. Pokud byste se zítra probudili zdraví, bez deprese, celý nově postavený svět kolem hrnku s kaší, by zmizel. Museli byste změnit obsah na sítích, ztratil by se nejsilnější prodejní argument, lidé by přestali psát soucitná slova o vaší síle.
Věrnost symptomu
Uzdravit se v tomto kontextu paradoxně znamená zradit svou novou identitu, svou novou komunitu a svůj nový zdroj obživy.
Najednou nejsme motivovaní symptom odstranit, nemáme důvod depresi vyléčit, nechceme přijít o hrneček, co vaří kaši. Máme depresi – deprese nás má.
Napsat komentář