Mezi iluzí raketového startu a moudrostí zimního spánku

Lednový paradox současné doby. Kolem sebe ze všech zdrojů vnímáme současně leden jako začátek nového roku, nové příležitosti, čistý stůl – plus jak s tím máme nebo můžeme naložit: Dejte si předsevzetí, stanovte plány a cíle. Samozřejmě nechybí návody jak všechno dodržet, vydržet a vytrvat. Milimetr vedle toho se dozvídáme – nedávejte si předsevzetí, protože se brzy vyčerpají – místo toho si zvolte Slovo roku, udělejte Vision board a podobné jiné motivační pomůcky. Podvědomě cítíme tlak a vnitřní napětí, jako by se s úderem půlnoci 1. ledna v nás měl probudit nevyčerpatelný zdroj nové energie. Není výjimka, že si mnozí připadáme provinile, že tu energii nemáme a že tedy náš rok nemůže být úspěšný, když si ho teď nenaplánujeme. Nástěnku se sny bychom možná chtěli, ale takovou pěknou jako vidíme na instagramových účtech nezvládneme udělat.

Pak se podíváme z okna a vidíme, že tam se odehrává úplně jiný příběh. Příroda v tuto chvíli nespěchá, život si spokojeně užívá dary zimního spánku. Všechno je stejně šedivé jako před vánoci, v lepším příapadě pod sněhem, většinu dne je stále tma, čekat na autobus nebo každé ráno škrábat auto je prostě náročné. Žádný viditelný výron energie se nekoná. ALE NIKDO Z NÁS NEPOCHYBUJE, že ta energie tam je. Že se ukáže.. Až přijde čas…

Lednový a miminkovský paradox

V jádru to je vlastně úsměvné. Nový rok bývá symbolicky zobrazován jako novorozeně v peřince. A po sladkém, roztomilém miminku přece také nebudeme chtít, aby si hned první týden vyplnilo přihlášku na vysokou, nebo se přihlásilo do výběrka. Budeme mu přát zdraví, spokojenost a pusinkovat ho. Přetrhneme se, aby mu bylo teplíčko a budeme chodit po špičkách když usne. Zkusme takto zacházet i s právě narozeným rokem 2026. Chovejme se takto laskavě k sobě a našim dnům.

Naladit se na přírodu, Kolo roku a zůstat v příjemném limbu se najednou zdá mnohem snažší, než.. Než se donutit a vybičovat k výkonu v době, kdy naše tělo přirozeně touží po kontemplaci a šetření silami.

Moudrost zimního spánku a Kolo roku

Tma a zima už v listopadu zahnala všechny duše ke světlu a teplu rodinného krbu. Přirozeně toužíme po společnosti svých blízkých, ať už z rodiny, nebo z řad našich nejbližších přátel. Společné večery, mejdany, rodinné a jiné návštěvy vycházejí z pradávného pocitu navzájem se těšit ze své přítomnosti a abychom jeden druhému pomohli překonat období nejdelších stínů. S koncem svátků a vánočních dovolených skončil čas těchto radovánek, které od pradávna měly zahnat strach z temnoty, ve které se všichni během zimy ocitáme.

Teď v lednu jsme se definitivně přehoupli přes Yule (zimní slunovrat) a z nejhlubšího a nejtemnějšího místa se pomalounku začínáme nadechovat. V nás i okolo nás se děje několik věcí zároveň. Předpokládám, že tohle je ta situace, která kdysi vytvořila a postupně prohlubovala propast mezi naším vnitřním nastavením a kalendářem společenské normality. Vnímáme, že máme před sebou spoustu času se realizovat, zaznamenáme skutečnou chuť pro nové, začínáme se těšit. Jenže venku je tma, zima a naše fyzická i mentální kapacita ještě potřebují nějaký čas zůstat v hybernačním režimu. Než přijde čas…

Lednový paradox

Problém není v tom, že toužíme po změně, nebo že máme chuť něco nového dělat. To je v naprostém pořádku a je to přirozené. Problém je v tom, že změnu chceme „urvat“ hlavou. Většina lednových plánů a slov roku se rodí z pocitu, že takoví, jací jsme teď, nejsme dost dobří. Je to tlak na vylepšení našeho „já“ (upgrade softwaru), aniž bychom se zeptali svého hardwaru – našeho těla a nervového systému – jestli má na takovou operaci zrovna teď kapacitu. Svou nemalou roli také hraje otázka – je to moje? Chci tu změnu já nebo jen chci vyhovět nárokům a trendům okolí?

Moudrost zimního spánku a naslouchání Kolu roku

Naši chuť a rodící se energii můžeme i v lednu moudře využít. Pokud se přestaneme snažit rok „naplánovat“ a začneme si „naslouchat“, zjistíme, že se v nás rodí úplně jiné kvality. V tomhle období teprve začínáme tvořit prostor pro nové, ladíme se na strukturu a řád. Je čas uvědomit si zdroje, odkud budeme čerpat sílu.

Můžeme se podívat, co bude potřeba opravit a co už vyhodíme. Rozhlížíme se nejen po domě či kanceláři, ale hlavně uvnitř našeho nitra. Třídíme “semínka” rostlinek, projektů i vztahů. Je to čas, kdy začínáme přemýšlet nad tím – co chceme zasadit, co budeme chtít sklízet. Až přijde čas…

Moudrost zimního spánku, Záměr a Klíčové slovo

Jelikož v lednu nikdo nemáme energii na rozdávání, je dobré a energeticky úsporné si ujasnit, co se v lednu po nás chce.

Představme si to, jako když …. no, představme si to jako miminko, o kterém jsem psala výše.

• Záměr (Klíčové slovo): Záměr je ono narozené miminko. Je to esence. V lednu mu prostě jen přejeme zdraví a radost z bytí. Je to vnitřní rozhodnutí, jakou kvalitu (lásku, klid, odvahu, upřímnost, sílu) chceme letos opečovávat. Bez jasného Záměru jsou všechny další kroky jen hraním si s panenkou ze supermarketu. Sice vypadá jako živá, ale je to jen prázdnost a marná investice.
• Vize: To je naše představa o tom, kým to dítě může jednou být. Představíme si jeho dospělý úsměv, jeho možnou cestu. Vize nás dojímá a inspiruje, ale nevyžaduje, aby si novorozeně už teď balilo batoh a kupovalo letenku.
• Cíl: To jsou první kroky, první slova, první den ve školce. Jsou hmatatelné a víme, že jednou přijdou v ten správný čas.
• Plán: To je rozvrh očkování a výběr školky. Konkrétní logistika. Ale ruku na srdce – plánovat maturitu v lednu, když miminko ještě ani nedrží hlavičku, je prostě nesmysl.

Co je tedy ideální dělat?

aneb jak lednový paradox zkrotit

Zatímco plánování (výběr školky) nechte s klidem až na dobu po Hromnicích, leden je ideální čas pro péči o Záměr a Klíčové slovo. Jen ho chovat, ňuňat, vnímat a nechat ho v teplé peřince broukat. A občas si k němu přivonět, protože ještě voní jako v nebi. A nemusíte ho vybalovat z fusaku a ukazovat každému kolemjdoucímu.

V lednu je nejužitečnější:

Prověřit pravdivost: Chovám v náručí svůj vlastní Záměr nebo panenku ze supermarketu? Ladí to se mnou, nebo se snažím starat a naplnit cizí očekávání?

Vnímat své vnitřní pnutí: Čemu jsem už ve svém nitru „odrostla“? Co si chci pořídit a přijmout místo toho a zkusím nového, jiného?

Začít destilovat Klíčové slovo: Hledat jméno pro váš letošní záměr, pro vaše děťátko. (V kalendáři ho nejspíš neobjevíte.)

Místo tabulek prostor pro prožitek

Cítíte úlevu, že nemusíte hned v pondělí ráno začít plnit tabulky? Ladí s vámi, že mnohem cennější je dopřát si prostor pro zkoumání? Hlava totiž dokáže vymyslet superkrásnou vizi, naše tělo a nervový systém okamžitě cítí, zda je pro nás zvolený směr vyživující, nebo nás bude tajně vyčerpávat.

Místo psaní nekonečných seznamů vás zvu k jinému druhu zkoumání. K takovému, které jde pod povrch slov.

Leden není čas pro výkon. Leden je čas pro pravdivost k sobě

Právě v lednovém období „třídění semínek“ dokončuji praktickou Metodiku práce s Klíčovým slovem. Nebude to další úkol do vašeho seznamu, ale průvodce, který vás skrze jednoduchou práci v prostoru naučí naslouchat svému vnitřnímu kompasu.

Až přijde únor a s ním Hromnice, buďte připraveni. Lednový paradox budete mít úspěšně zvládnutý a nastane TEN čas. Pokud chcete vědět jako první, až bude Metodika venku, nebo si svůj záměr chcete ujasnit se mnou osobně, jsem tu pro vás.

• Sledujte mě zde na blogu nebo na LinkedIn či Facebooku, kde budu brzy sdílet detaily k vydání Metodiky.
• Individuální konzultace: Pokud cítíte, že potřebujete jít do hloubky hned teď a s mou podporou, v lednu mám vyhrazeno několik termínů pro osobní provázení.

Přeji vám klidný zbytek ledna. Vnímejte moudrost temnoty, chovejte mimi, hledejte své zdroje a nechte svůj záměr a slova v tichu klíčit.

S láskou a nadhledem Daniela

Nezachraňuji. Držím prostor pro vaši změnu.

P.S. Pokud letos nebudete mít v únoru na nástěnce jedinou fotku z Pinterestu, ale budete vědět, o co se ve svém záměru opřít, vyhráli jste. Záměr a Klíčové slovo se totiž narodí uvnitř vás.